Dodatky k GOST 11677-85
1. Strukturální schéma konvenčního označení transformátoru.
X — X / X — X
|bb|. |. |——Klimatické provedení a kategorie umístění dle GOST 15150
|bb|. |———Třída napětí na straně vysokého napětí, kV
|bb|————Jmenovitý výkon transformátoru, kVA
|—————Písmenná část typového označení podle kapitoly 2 této přílohy U autotransformátorů s napěťovými třídami strany vn nebo nn 110 kV a vyššími se za napěťovou třídou strany vvn uvádí lomítkem napěťová třída strany vn nebo nn.
Poznámka. U transformátorů vyvinutých před 01.07.87 je povoleno uvést poslední dvě číslice roku výroby pracovních výkresů. 2. Písmenná část symbolu musí obsahovat označení v následujícím pořadí:
A – autotransformátor;
O nebo T – jednofázový nebo třífázový transformátor;
P — dělené NN vinutí;
konvenční označení typů chlazení – dle tabulky 1 této normy;
З — provedení transformátoru s chlazením přírodním olejem nebo chlazením nehořlavým kapalným dielektrikem s ochranou pomocí dusíkového polštáře bez expandéru;
L — provedení transformátoru s litou pryskyřicí;
T – třívinutý transformátor;
H — transformátor OLTC;
C — návrh transformátoru pro pomocné potřeby elektráren.3. Normy nebo technické podmínky pro transformátory specifických skupin nebo typů mohou stanovit další písmenná označení za výše uvedenými písmeny.4. U transformátorů s různými třídami napětí vinutí VN je přípustné používat stejná konvenční označení, pokud se tyto transformátory liší pouze jmenovitým napětím. V tomto případě se uvádí nejvyšší z tříd napětí vinutí VN.5. Příklady konvenčních označení:
- třífázový suchý transformátor s přirozeným chlazením vzduchem v chráněném provedení, dvouvinutí, o výkonu 100 kVA, napěťová třída 10 kV, provedení U, kategorie 3 dle GOST 15150:
- třífázový olejový transformátor s chlazením přirozenou cirkulací vzduchu nebo oleje, dvouvinutý, s regulací napětí pod zátěží, o výkonu 2500 kVA, napěťová třída 110 kV, provedení U kategorie 1 dle GOST 15150:
- třífázový olejový autotransformátor s nuceným chlazením vzduchu a cirkulace oleje s nesměrným prouděním oleje, třívinutý, s regulací napětí při zátěži, o výkonu 200000 330 kVA, třída napětí vinutí HV – 110 kV, třída napětí vinutí SN – 1 kV, provedení kategorie U 15150 dle GOST XNUMX:
(Upravené vydání, změna č. 1).
DODATEK 2 (povinný).
Dodržování konvenčních označení typů chladicích systémů přijatých SSSR, RVHP a IEC
Konvenční označení typu chlazení
přijatá RVHP a IEC
přijatá RVHP a IEC
AN
ANAN
vířit se
NA
ONAF
OFAN
ODAN
OFAF
ODAF
OFWF
ODWF
LNAF
LNAF
LFAF
PŘÍLOHA 3 (informativní).
Metodika výpočtu měrné hmotnosti
Měrná hmotnost transformátoru
, kg/(kVA), vypočteno pomocí vzorce
kde M je celková hmotnost transformátoru, kg;
— jmenovitý výkon transformátoru, kVA.
DODATEK 4 (povinný).
Seznam technických údajů a charakteristik obsažených v pasportu transformátoru

1. Konvenční označení skupiny připojení obvodu a vinutí.
2. Nominální frekvence v hertzech.
3. Nominální režim (uvádí se, pokud se režim liší od trvalého).
4. Jmenovitý výkon v kilovoltampérech (udává také výkon hlavních vinutí třívinutých transformátorů a výkon NN vinutí třívinutí autotransformátorů).
5. Jmenovitá napětí transformátoru a napětí větví ve voltech nebo kilovoltech.
Poznámka. U jednofázového transformátoru určeného pro zapojení do třífázové skupiny se napětí vinutí zapojených do hvězdy označují zlomkem, jehož čitatelem je síťové napětí třífázové skupiny a jmenovatelem.
6. Jmenovité proudy vinutí na hlavní větvi v ampérech.
7. Zkratové napětí na hlavní větvi v procentech (u třívinutých transformátorů je uvedeno zkratové napětí všech párů vinutí).
Poznámka. U transformátorů s výkonem menším než 1 MVA je přípustné uvádět hodnotu zkratového napětí naměřenou při přejímacích zkouškách.
8. Úroveň izolace vinutí a jeho neutrál; v tomto případě jsou indikována zkušební napětí průmyslové frekvence a plný bleskový impuls pro vnitřní izolaci.
7, 8. (Upravené vydání, rev. č. 4).
9. Třída tepelné odolnosti izolace – pouze pro suché transformátory.
10. Údaje z přejímacích zkoušek potřebné pro uvedení transformátoru do provozu.
11. Výkon transformátoru s vypnutým dmychadlem pro transformátory s chlazením D.
12. Nejvyšší trvalý přípustný proud ve společném vinutí pro autotransformátory.
13. Ztráty naprázdno.
14. Zkratové ztráty na hlavní větvi ve všech párovaných režimech.
15. Ztráty a zkratové napětí na krajních větvích – pro OLTC transformátory.
16. Zkratové napětí všech párů dílů děleného vinutí a párů z každé části děleného vinutí a každého z nerozdělených vinutí na hlavní a krajní větvi – pro transformátory s děleným vinutím.
17. Proud naprázdno.
18. Odpor vinutí proti stejnosměrnému proudu.
Poznámka. Pokud se stejnosměrný odpor mezi jednotlivými páry svorek vinutí třífázového transformátoru navzájem liší v důsledku konstrukčních nebo technologických vlastností vinutí, odboček a zařízení OLTC o více než 2%, musí být naměřené hodnoty odporu mezi všemi dvojicemi svorek a důvody, které způsobily tyto odchylky, uvedeny v pasu.
(Změněné vydání, dodatek č. 3, 4).
19. Odpor a tangens úhlu dielektrické ztráty izolace transformátoru.
20. Hodnota teploty, při které byl měřen odpor vinutí proti stejnosměrnému proudu, odpor a tangens úhlu dielektrické ztráty izolace transformátoru.
21. Návod k odlehčené izolaci – pro transformátory s odlehčenou izolací.
22. Odhadovaná tepelná časová konstanta transformátoru a po dohodě mezi výrobcem a spotřebitelem maximální a minimální odhadovaná tepelná časová konstanta vinutí transformátoru – pro transformátory s výkonem nad 1 MVA
23. Odpor nulové složky – pro transformátory, u kterých je měření tohoto odporu stanoveno touto normou nebo normami (technickými podmínkami) pro transformátory určitých skupin a typů.
(Upravené vydání, změna č. 4).
24. Označení normových nebo technických podmínek a průrazného napětí oleje použitého při zkouškách a oleje, kterým je nádrž transformátoru naplněna (u transformátorů napěťových tříd 110 kV a vyšších je třeba uvést i tangens dielektrické ztráty oleje při teplotě 90 °C).
25. Maximální vypočtené ztráty zatížení – pro třívinuté autotransformátory.
(Upravené vydání, změna č. 4).
26. Hodnoty naměřených lisovacích sil každého lisovacího kroužku.
27. Další údaje dle uvážení výrobce.
Poznámky:
1. U parametrů uvedených v odstavcích 15 a 16 je přípustné uvádět vypočtené hodnoty s přihlédnutím k výsledkům zkoušek.
2. U parametrů uvedených v odstavcích 13-17 je u transformátorů s výkonem do 6,3 MVA včetně přípustné uvádět normované hodnoty.
(Upravené vydání, změna č. 1).
DODATEK 5 (povinný).
Značení svorek a větví výkonových transformátorů
1. Pořadí označení
Označení svorek a větví výkonových transformátorů by mělo být provedeno pomocí systému zápisu založeného na střídání velkých písmen latinské abecedy a arabských číslic. Použití písmen 1 a 0 není povoleno. Příklady značení – k čertu. 5-12.
Poznámka. Malá písmena jsou přijatelná, ale dáváme přednost velkým písmenům.
PŘÍKLADY ZNAČENÍ VÝVODŮ A VĚTVÍ VÝKONOVÝCH TRANSFORMÁTORŮ
Obr. 5 Značení fázových vinutí

Obr. 6 Značení jednofázových transformátorů

a) fázové vinutí s větvemi uprostřed; b) fázové vinutí s hrubými a jemnými regulačními stupni na jednom konci vinutí; c) fázové vinutí, sestávající ze dvou částí zapojených sériově nebo paralelně; d) fázové vinutí, skládající se ze dvou částí zapojených do série, z nichž každá je uprostřed větve
a) transformátor se dvěma vinutími bez odboček; b) transformátor se třemi vinutími bez odboček; c) autotransformátor bez odboček
Obr. 7 Značení jednofázových autotransformátorů

Obr. 8 Značení třífázových dvouvinutých transformátorů

a) vinutí s odbočkami umístěnými mezi sériovým a společným vinutím;
b) vinutí s větvemi umístěnými na konci sériového vinutí;
c) vinutí s odbočkami, jehož jeden konec je připojen ke spojení mezi sériovým a společným vinutím
a) Un/Un-0; b) Un/Un-6; c) Un/D-5; d) Un/D-11
Obr. 9 Značení třífázového třívijového transformátoru

Obr. 10 Označení vinutí nízkého napětí Obr. 9, pokud je zapojeno do otevřeného trojúhelníku

Obr. 11 Značení třífázového autotransformátoru (Unavto/D-0)

Obr.12 Značení lineárního regulačního transformátoru s budicím vinutím zapojeným do trojúhelníku

Písmena a číslice mohou být vynechány. Sousední skupiny čísel, které mají různé sémantické významy, by měly být odděleny tečkou. Například místo označení 1U11 je povolena zkratka 1.11.
Je třeba dbát na to, aby nedošlo k záměně těchto dvou podobných označení. 2. Konce fázových vinutí
Dva konce fázových vinutí připojené k lineárním nebo neutrálním svorkám by měly být označeny čísly 1 a 2.
Pokud mají fázová vinutí na koncích odbočky určené pro připojení k přepínačům odboček pod zatížením nebo přepínačům odboček pod zatížením, které vedou k lineárním nebo nulovým svorkám, měly by být tyto svorky označeny čísly 1 nebo 2.
U takového systému pro označování kolíků a větví na výkresech schématu vinutí se předpokládá stejný směr vinutí pro všechna vinutí. Polarita konců 1 a 2 všech závitů jedné tyče je také vždy stejná.
Poznámka: Značení autotransformátorů se dvěma fázovými vinutími se společným koncem – dle bodu 4. 3. Spojovací a nulové svorky
Lineární svorky vinutí třífázového výkonového transformátoru by měly být označeny písmeny U, V, W, které jsou umístěny před čísly uvedenými v odstavci 2. V případě potřeby je povoleno umístit tato písmena také před čísla uvedená v odstavcích 5 a 6.
Nulový vodič vinutí zapojeného do hvězdy nebo klikatého vzoru by měl být označen písmenem N.4. Označení vinutí
Různá vinutí transformátoru by měla být označena čísly, která jsou umístěna před písmeny uvedenými v odstavci 3. Vinutí s nejvyšším napětím by mělo být označeno číslem 1 a ostatní vinutí čísly 2, 3, 4. v sestupném pořadí jmenovitých napětí.
U autotransformátorů, u kterých mají dvě vinutí společný konec, by měl být tento konec označen číslem 2 (příklad je znázorněn na obr. 6, c).
Poznámka: Pokud má několik vinutí stejné jmenovité napětí, mělo by se použití odpovídajícího digitálního označení dohodnout mezi výrobcem a uživatelem. 5. Sériovo-paralelní zapojení
Pokud se fázová vinutí skládají z několika částí, které lze zapojit sériově nebo paralelně, měly by být konce těchto částí označeny čísly 1, 2, 3, 4. V tomto případě jsou lineární nebo neutrální konce fázových vinutí označeny čísly 1 a 2 v souladu s požadavky odstavce 2.6. Označení větví
Větve dodávané do přepínačů odboček nebo přepínačů odboček by měly být označeny skupinou čísel uspořádaných ve vzestupném pořadí. Hodnoty těchto čísel musí být větší než hodnoty používané k označení lineárních a neutrálních svorek a k označení konců částí fázových vinutí zapojených sériově nebo paralelně.
Číslování by mělo začínat od větve nejblíže konci, označené číslem 1. Označení přepínatelných vinutí musí být založeno na tom zapojení, které vytváří nejvyšší efektivní počet závitů pro vinutí připojené k přepínači odboček nebo přepínači odboček pod zatížením.
Vinutí autotransformátorů s odbočkami umístěnými mezi sériovým a společným vinutím nebo na konci sériového vinutí, jakož i vinutí, jejichž jeden konec je připojen ke spojení mezi sériovým a společným vinutím (obr. 7c), by měla být číslována jako sériové vinutí.
Ve složitějších případech, například při umístění dvou transformátorů v jedné nádrži, je nutná dohoda mezi výrobcem a spotřebitelem.
(Dodatečně zavedena změna č. 3). Zpět k textu GOST 11677-85
Transformátory jsou určeny pro přenos informačních signálů měření do měřicích, ochranných, automatizačních, signalizačních a řídicích zařízení, k izolaci sekundárních připojovacích obvodů od vysokého napětí v elektrických instalacích střídavého proudu o frekvenci 50 Hz pro napěťovou třídu 6–35 kV.
Konstrukce a princip činnosti ITT
Proudový transformátor obsahuje dvě vinutí umístěná na feromagnetickém jádru z elektrooceli (obr. 1). Závity primáru jsou připojeny k obvodu, kterým protéká primární proud do sekundáru, jsou připojena měřicí a ochranná zařízení. V magnetickém obvodu vzniká střídavý magnetický tok, který se indukuje v sekundárním vinutí, díky čemuž vzniká sekundární proud opačný než primárnímu.

Rýže. 1. Schéma proudového transformátoru: 1 – primární vinutí; 2 – sekundární vinutí; 3 – magnetický obvod; 4 – přerušení magnetického obvodu
Pro správný přenos fáze proudu a maximální přesnost měření jsou závěry primárního a sekundárního vinutí ICT označeny jako „linka“ (L) a „metr“ (I).
Někdy nehody způsobí, že přípustná hodnota proudu je překročena o řád. V tomto případě je ITT přetíženo. Z tohoto důvodu je jeho výkon výrazně vyšší než jmenovitý, jádro se nasytí a přesnost měření se snižuje. Proto GOST určila limity chyb 10%.
Specifika měřicího transformátoru proudu
Hlavní charakteristiky ICT: sekundární a primární jmenovitý proud, zatížení sekundárního obvodu, třída přesnosti, transformační poměr, úhlové a celkové chyby.
Zařízení proudového transformátoru
Stejné zařízení lze použít pro připojení několika zařízení najednou. Ale čím více jich je připojeno k transformátoru, tím vyšší je odpor. Z tohoto důvodu klesá proud v sekundárním vinutí, což ovlivňuje provozní režim zařízení.
Díky oddělení vinutí není ampérmetr vystaven vysokému napětí, což umožňuje jeho montáž přímo na rozvodnou desku. Pro snížení rizika průrazu izolace musí být výstup sekundárního vinutí uzemněn (obr. 2).

Rýže. 2. Schéma uzemnění ICT
Jmenovitý sekundární proud by neměl překročit 5A. A pokud je transformátor instalován ve velké vzdálenosti od měřicích zařízení, proud se sníží na 1A, aby se snížil úbytek napětí v ohebných vodičích.
Připojení měřicího transformátoru proudu: základní pravidla instalace
Aby se předešlo chybám při zapojování a selhání přístroje nebo měřicích přístrojů, jsou svorky na přístroji označeny písmeny a čísly: L1 a L2, I1 a I2, které označují počáteční a koncové body primárního a sekundárního vinutí. Pro zajištění možnosti připojení napěťového vinutí k fázi a nule je mezi L1 a I1 propojka a „nulový“ vodič je připojen ke třetí svorce.
V měřicích transformátorech proudu napěťové třídy 6–10 kV jsou instalována více než dvě sekundární vinutí. Jeden z nich je připojen k ochrannému zařízení a zbytek je připojen k měřicím přístrojům (obr. 3).

Rýže. 3. Schémata zapojení sekundárních vinutí: a – „hvězda“, b – „částečná hvězda“
Schémata zapojení pro sekundární vinutí:
- „Hvězda“ – instalace ve třech fázích;
- „Částečná hvězda“ – instalace ve dvou fázích.
Nejčastěji je jmenovitá hodnota primárního proudu 50–2000A, sekundární – 5A.
Připojení transformátoru podle pravidel a bez chyb je zárukou stabilního a dlouhodobého provozu zařízení.
Instalační normy pro proudové a napěťové obvody jsou uvedeny v PUE – Pravidla elektrické instalace. Jak je patrné z dokumentu, v současných obvodech je průřez měděného drátu 2,5 m1,5. mm nebo více, v napěťových obvodech – od XNUMX kV. mm.
Sekundární obvody musí být uzemněny, aby byla zajištěna bezpečnost uživatelů a zařízení.
Nedoporučuje se instalovat transformátor sami, aniž byste měli příslušné dovednosti. Kontaktování elektroinstalační organizace, která má schválení SRO, vám umožní rychle a bez přerušení provádět řadu elektrických prací.
Testování měřicích transformátorů proudu
Aby se snížilo riziko nehod a zranění personálu a zajistily se bezpečné pracovní podmínky, je nutné periodické testování přístrojových transformátorů proudu. Tato opatření je rovněž nutné provést při uvádění nového zařízení do provozu nebo po modernizaci a opravě stávající budovy nebo stavby.
Seznam zkoušek přístrojových transformátorů
První fáze testování – inspekce. Zkontrolujte zde:
- pas zařízení;
- stav směsi, porcelánu nebo keramiky;
- počet zemních spojení a umístění jejich instalace (na svorkovnici nebo ochranném panelu);
- stav závitů v upínacích lamelách;
- úplnost zařízení.
Pokud je transformátor vestavěný, je nutné zkontrolovat těsnění potrubí a krabic, kterými procházejí obvody.
Izolační odpor vinutí. Zkouška se provádí pomocí meggeru pro napětí 1,0–2,5 kV, přičemž se určuje izolační odpor vinutí vůči sobě navzájem a vůči pouzdru.
Elektrická pevnost izolace se kontroluje přivedením napětí 2000V po dobu 60s. Vinutí jsou po stejnou dobu izolována střídavým napětím 1000V.
Polarita sekundárních vinutí. Stejnosměrné impulsy, jejichž zdrojem jsou suché baterie/akumulátory do 6V, jsou měřeny galvanometrem.
Pokud se během uzavírání obvodu šipka zařízení posune doprava, pak jsou unipolární svorky ty, ke kterým jsou připojeny „plusy“ galvanometru a zdroje energie.
ITT transformační koeficient. Zatěžovací transformátor napájí primární vinutí proudem co nejblíže jmenovitému proudu. Koeficient se měří pro sekundární vinutí a odbočky.
Pokud vestavěné transformátory nemají označení, měly by být obnoveny. K tomu je napětí aplikováno na libovolné dvě větve. Pomocí voltmetru určete začátek a konec vinutí (budou mít nejvyšší hodnotu) a přiveďte napětí 1V na otáčku. Napětí podél větví by mělo být přímo úměrné počtu závitů.
Parametry magnetizace. Tento test umožňuje identifikovat tak běžnou závadu, jako je mezizávitový zkrat v sekundárním vinutí.
Získaná data jsou porovnávána s typickými hodnotami nebo s parametry zařízení stejného typu a třídy přesnosti. Pokud se magnetizace testovaného zařízení snížila a transkonduktance se snížila, pak je přítomna vada.
Při testování se nedoporučuje používat reostat, detektor nebo elektronická zařízení, která mohou data zkreslit.
Testovací podmínky
Aby se předešlo chybám, testování by mělo být prováděno v souladu se zavedenými normami a pravidly uvedenými v návodu k obsluze:
- teplota vzduchu od +15 do +35 °С;
- atmosférický tlak 85–105 kPa;
- vlhkost 30–80 %.
Zařízení používaná k testování nemají negativní dopad na životní prostředí. Zároveň se během testu na výstupních svorkách vyskytují napětí, která mohou člověka zranit. Měření by proto měli provádět pouze proškolení zaměstnanci s kvalifikační skupinou minimálně III.
Struktura symbolů ITT
Na Obr. 4–7 ukazuje strukturu symbolů měřicích transformátorů proudu na příkladu výrobků SVEL.

Rýže. 4. Struktura symbolu pro proudové transformátory TOL-SVEL

Rýže. 5. Struktura symbolu pro proudové transformátory TV-SVEL

Rýže. 6. Struktura symbolu pro proudové transformátory TSHL-SVEL

Rýže. 7. Struktura symbolu pro proudové transformátory TPOL-SVEL, TPL-SVEL