Jaká by měla být vzdálenost mezi přívody vody?
Hranice první, druhé a třetí zóny artézské studny SZO
Hranice prvního pásu
V souladu s článkem 2.2.1.1 SanPiN 2.1.4.1110-02 musí být odběry podzemní vody umístěny mimo území průmyslových podniků a obytných budov. Umístění na území průmyslového podniku nebo obytné zástavby je možné s řádným odůvodněním.
Hranice prvního pásma je stanovena ve vzdálenosti minimálně 30 m od odběru vody při využívání chráněné podzemní vody. Pro skupinu odběrů podzemních vod je hranice první zóny WSS stanovena jako generalizovaná a musí být umístěna ve vzdálenosti minimálně 30 m od krajních vrtů.
Hranice druhého a třetího pásu
Při určování hranic druhé a třetí zóny je třeba vzít v úvahu, že přítok podzemní vody z vodonosné vrstvy do přívodu vody nastává pouze z oblasti doplňování přívodu vody, jejíž tvar a velikost v plánu závisí na:
- typ odběru vody (jednotlivé studny, skupiny studní, liniová řada studní, horizontální svody atd.);
- množství přijímané vody (spotřeba vody) a pokles hladiny podzemní vody;
- hydrologické vlastnosti zvodně, podmínky její výživy a odvodnění.
Hlavním parametrem, který určuje vzdálenost od hranic druhé zóny WSS k odběru vody, je doba pohybu mikrobiálního znečištění s průtokem podzemní vody k odběru vody. Při určování hranic druhého pásu se vychází z tabulky 1 SanPiN 2.1.4.1110-02.
Hranice třetí zóny ochranného pásma, určená k ochraně vodonosné vrstvy před chemickým znečištěním, je také určen hydrodynamickými výpočty. V tomto případě je třeba předpokládat, že doba přesunu chemického znečištění do přívodu vody by měla být delší než vypočítaná. Předpokládaná doba se bere jako životnost vodovodního odběru (obvyklá životnost vodovodního odběru je 25. 50 let). Na základě toho předpokládáme, že životnost odběru vody pro výpočet hranic třetí zóny ZSO (chemické znečištění) je rovna 10000 XNUMX dnům.
Na základě specifických hydrogeologických podmínek oblasti a analýzy provozních zkušeností stávajícího odběru vody je pro výpočet velikosti druhého a třetího pásu WSS přijato jednotné schéma odběru vody v izolované zvodně. Výpočet se provádí podle metodiky a s využitím závislostí uvedených v „Doporučení pro hydrogeologické výpočty pro stanovení hranic 2. a 3. zóny podzemních zdrojů zásobování domácí a pitnou vodou ZZZ“ (M., Státní vědecké centrum Ruské federace FSUE „NII VODGEO“).
Charakteristika tří řemenů v souladu s požadavky SanPin ZSO: 2.1.4.1110-02
| 1. pás ZSO: hraniční minimálně 30 a 50 m od krajních studní | 2. pás ZSO: hranice je určena hydrodynamickými výpočty | 3. pás ZSO: hranice je určena hydrodynamickými výpočty |
| 1. Území prvního pásu musí být plánováno pro odvodnění povrchového odtoku za jeho hranice. | 1. Umístění hřbitovů není povoleno. | 1. Identifikace, ucpání nebo rehabilitace všech starých, neaktivních, vadných nebo nesprávně provozovaných vrtů, které představují riziko potenciální kontaminace vodonosných vrstev. |
| 2. Území prvního pásu by mělo být upraveno. | 2. Umístění pohřebišť dobytka není povoleno. | 2. Vrtání nových studní a novostavby spojené s narušením půdy se provádějí s povinným souhlasem střediska státního hygienického a epidemiologického dozoru. |
| 3. Území prvního pásu musí být oploceno. | 3. Umístění polí na likvidaci odpadních vod není povoleno. | 3. Vstřikování odpadních vod do podzemních horizontů je zakázáno. |
| 4. Území první zóny musí být zabezpečeno | 4. Filtrovací pole nejsou povolena. | 4. Podzemní skladování pevného odpadu je zakázáno. |
| 5. Přístupové cesty ke konstrukcím musí mít zpevněný povrch | 5. Umístění zařízení pro skladování hnoje není povoleno. | 5. Vývoj zemského podloží je zakázán. |
| 6. Nejsou povoleny všechny druhy staveb, které přímo nesouvisí s provozem, rekonstrukcí a rozšiřováním vodárenských zařízení, včetně uložení potrubí pro různé účely. | 6. Umístění silových příkopů není povoleno. | 6. Je zakázáno umísťovat skladovací prostory pro horká maziva. |
| 7. Umístění obytných, průmyslových a domácích budov není povoleno. | 7. Umístění drůbežářských podniků není povoleno. | 7. Je zakázáno umisťovat sklady pesticidů a minerálních hnojiv. |
| 8. Zákaz vstupu osob. | 8. Umístění jiných předmětů, které představují riziko mikrobiální kontaminace podzemních vod, není povoleno. | 8. Umístění zásobníků průmyslového odpadu je zakázáno. |
| 9. Používání pesticidů a hnojiv není povoleno. | 9. Používání pesticidů a hnojiv není povoleno. | 9. Umístění skladovacích zařízení kalů je zakázáno. |
| 10. Objekty musí být vybaveny kanalizací s vypouštěním odpadních vod do nejbližší domovní nebo průmyslové kanalizace nebo do místních čistíren odpadních vod umístěných mimo I. zónu ZSO s přihlédnutím k hygienickému režimu na území II. Ve výjimečných případech, při absenci kanalizačního systému, by měly být instalovány vodotěsné nádoby na splašky a domovní odpad umístěné v místech, která zabrání kontaminaci území prvního pásu SSS při jejich odstraňování. | 10. Kácení lesů pro primární využití a rekonstrukci není povoleno. | 10. Je zakázáno umisťovat předměty, které představují riziko chemického znečištění podzemních vod. |
| 11. Vodovodní zařízení umístěná v prvním pásmu pásma hygienické ochrany musí být vybavena tak, aby se zabránilo možnosti kontaminace pitné vody zhlavími a ústími studní, průlezy a perlinkami nádrží a čerpacími zařízeními. | – | 11. Včasné provedení nezbytných opatření k hygienické ochraně povrchových vod, které mají přímou hydrologickou souvislost s využívanou zvodní, v souladu s hygienickými požadavky na ochranu povrchových vod. |
| 12. Všechny jímače vody musí být vybaveny zařízením pro systematické sledování souladu skutečného průtoku při provozu vodovodu s projektovanou kapacitou předpokládanou v jeho návrhu a zdůvodnění hranic WSS. | – | – |
| 13. Výsadba vysokých stromů není povolena. | – | – |
Zpráva o tom, jak správně uspořádat první pás ZSO
Stále máte otázky k článku?
Můžete se zeptat na dotaz, který není obsažen v článku, nebo obdržet obchodní nabídku na službu „Projekt zóny sanitární ochrany“ tím, že nás kontaktujete e-mailem [email protected] nebo podle čísla 8-800-500-81-25.
10.1. Je stanoven seznam objektů ochrany, pro které lze zajistit vnější zásobování požární vodou z požárních nádrží a nádrží [1]. Výběr vody pro hašení je v tomto případě zajišťován přímo z uvedených zdrojů vody pomocí čerpadel z hasičských vozů (motorová čerpadla) není nutná instalace požárního vodovodu;
10.2. Objem požárních nádrží a požárních nádrží by měl být stanoven na základě odhadované spotřeby vody na vnější hašení požáru a doby hašení.
Poznámka: objem otevřených vodních útvarů je třeba vypočítat s ohledem na možné odpařování vody a tvorbu ledu. Převýšení okraje otevřené nádrže nad nejvyšší hladinou vody v ní musí být nejméně 0,5 m.
10.3. Počet požárních nádrží nebo požárních nádrží musí být nejméně dvě a v každé z nich musí být skladováno nejméně 50 % objemu vody k hašení.
Vzdálenost mezi požárními nádržemi (včetně mezi dvěma, přičemž v každé z nich je uloženo alespoň 50 % objemu vody) nebo požárními nádržemi by měla být stanovena v souladu s odstavcem 10.4 tohoto souboru pravidel, přičemž přívod vody do kteréhokoli místa požár by měl být zajištěn ze dvou sousedních požárních nádrží nebo požárních nádrží.
10.4. Požární nádrže a (nebo) umělé nádrže by měly být umístěny za předpokladu, že slouží budovám nebo stavbám umístěným v okruhu:
při čerpání vody z čerpadel požárních vozidel – ne více než 200 m;
při čerpání vody motorovými čerpadly – ne více než 150 m (s přihlédnutím k technickým vlastnostem motorových čerpadel).
Pro zvětšení provozního poloměru je povoleno pokládat slepá potrubí o délce nejvýše 200 m od nádrží nebo nádrží s instalací přijímacích studní v souladu s odstavcem 10.7 tohoto souboru pravidel.
10.5. Vzdálenost od místa odběru vody z požárních nádrží nebo požárních nádrží k budovám nebo stavbám III, IV a V stupně požární odolnosti, k otevřeným skladům hořlavých hmot a zařízení obsahujících hořlavé a hořlavé kapaliny nebo hořlavé plyny musí být nejméně 30 m, do budov nebo budov I a II stupně požární odolnosti – minimálně 10 m od bodu odběr vody do objektu vodárenské čerpací stanice není regulován.
10.6. Požární nádrže musí být vybaveny zařízením na odsávání vody hasičskými vozy (motorová čerpadla). Požární nádrže a požární nádrže nemusí být vybaveny přepadovým a odtokovým potrubím.
10.7. Je-li obtížné přímé nasávání vody z požární nádrže nebo jímky pomocí autopump nebo motorových čerpadel, je třeba zajistit přijímací studny o objemu 3 – 5 m3. Průměr potrubí spojujícího nádrž nebo nádrž s přijímací studnou by měl být převzat z podmínky průchodu vypočteného průtoku vody pro vnější hašení, ale ne méně než 200 mm. Před přijímací studnou by měla být na spojovacím potrubí instalována studna s ventilem, jejíž volant by měl být umístěn pod krytem šachty.
Na připojovacím potrubí na straně nádrže by měl být umístěn gril.
10.8. Vodní zdroje přírodních nádrží (vodních toků) využívané jako vody pro hašení musí zajistit výpočtové průtoky vody v souladu s požadavky odstavců 5.1 – 5.3 tohoto souboru pravidel po dobu hašení stanovenou odstavcem 5.17 tohoto souboru pravidel.
Umístění míst pro odběr vody z uvedených vodních zdrojů musí splňovat požadavky odstavců 10.4, 10.5 tohoto souboru pravidel.
Pro zvětšení servisního poloměru je povoleno pokládat slepá potrubí o délce nejvýše 200 m s instalací přijímacích vrtů v souladu s odstavci 10.4, 10.7 tohoto souboru pravidel.
10.9. Pokud nelze splnit požadavky odstavce 10.8 tohoto souboru pravidel pro přírodní nádrže (vodní toky), je třeba zajistit další nádrž (nádrž) s 50% zásobou vody na hašení.
10.10. Požární nádrže, jezírka, přijímací studny, jakož i chladicí věže, stříkací nádrže a další stavby, z nichž lze vodu použít k hašení požáru, musí být opatřeny vstupy s plošinami (mola) s tvrdým povrchem pro instalaci požáru. nákladní auta (motorová čerpadla) a ploty. Velikost takových ploch musí být minimálně 12 x 12 metrů.
Přebytek plošin (mola) nad nejnižší hladinou vody v požární nádrži je třeba zohlednit s podtlakovou sací výškou čerpadel stávajících hasičských vozů (motorových čerpadel).
10.11. Požární nádrže a jejich vybavení musí být chráněny před zamrznutím vody. Ohřev vody v požárních nádržích je povoleno zajišťovat pomocí vodních nebo parních topných zařízení napojených na systémy ústředního vytápění budov nebo staveb, dále pomocí elektrických ohřívačů vody a topných kabelů.