Jaký tlak by měly splňovat uzavírací ventily?

Tato norma platí pro pojistné ventily instalované na nádobách pracujících pod tlakem nad 0,07 MPa (0,7 kgf/cm).

Výpočet kapacity pojistných ventilů je uveden v povinné příloze 1.

Vysvětlení termínů používaných v této normě jsou uvedena v referenčním dodatku 8.

Norma plně vyhovuje ST SEV 3085-81.

1. Obecné požadavky

1.1. Kapacita pojistných ventilů a jejich počet by měly být zvoleny tak, aby v nádobě nevznikl tlak, který by převyšoval provozní přetlak o více než 0,05 MPa (0,5 kgf/cm) při přetlaku v nádobě do 0,3 MPa (3 kgf/cm) včetně, o 15 % – při překročení provozního tlaku v nádobě do 6,0 MPa (60 kgf/cm10) včetně a 6,0% – při přetlaku v nádobě nad 60 ​​MPa (XNUMX kgf/cm).

1.2. Nastavovací tlak pojistných ventilů se musí rovnat provoznímu tlaku v nádobě nebo jej překročit, nejvýše však o 25 %.

1.3. Zvýšení přetlaku nad pracovníkem podle odstavců. 1.1. a 1.2. je třeba vzít v úvahu při výpočtu pevnosti podle GOST 14249-80.

1.4. Provedení a materiál prvků pojistného ventilu a jejich pomocných zařízení je třeba volit v závislosti na vlastnostech a provozních parametrech média.

1.5. Pojistné ventily a jejich pomocná zařízení musí vyhovovat „Pravidlům pro konstrukci a bezpečný provoz tlakových nádob“ schváleným Výborem státního technického dozoru SSSR.

1.6. Všechny pojistné ventily a jejich pomocná zařízení musí být chráněna před svévolnými změnami v jejich nastavení.

1.7. Pojistné ventily by měly být umístěny na místech přístupných pro kontrolu.

1.8. Na pevně instalovaných nádobách, u kterých je z důvodu provozních podmínek nutné uzavřít pojistný ventil, je nutné mezi pojistný ventil a nádobu instalovat třícestný přepínací ventil nebo jiná spínací zařízení, pokud v jakékoli poloze uzavíracího prvku spínacího zařízení budou oba nebo jeden z pojistných ventilů připojeny k ventilům nádob V tomto případě musí být každý pojistný ventil navržen tak, aby v nádobě nevznikl tlak, který by překračoval provozní tlak o hodnotu uvedenou v bodě 1.1.

1.9. Pracovní médium opouštějící pojistný ventil by mělo být odvezeno na bezpečné místo.

1.10. Při výpočtu kapacity ventilu je třeba vzít v úvahu protitlak za ventilem.

1.11. Při určování kapacity pojistných ventilů je třeba vzít v úvahu odpor tlumiče hluku. Jeho instalace by neměla narušovat normální provoz pojistných ventilů.

1.12. V prostoru mezi pojistným ventilem a tlumičem hluku musí být instalována armatura pro instalaci zařízení na měření tlaku.

2. Požadavky na bezpečnostní zařízení

přímočinné ventily

2.1. Na stacionárních nádobách musí být instalovány pákové pojistné ventily.

2.2. Konstrukce závaží a pružinového ventilu musí poskytovat zařízení pro kontrolu správné funkce ventilu v provozním stavu nucením k otevření během provozu nádoby. Možnost násilného otevření musí být zajištěna při tlaku rovném 80 % otevření. Je povoleno instalovat pojistné ventily bez zařízení pro nucené otevírání, pokud je to nepřijatelné vzhledem k vlastnostem média (jedovaté, výbušné apod.) nebo k podmínkám technologického procesu. V tomto případě by měly být pojistné ventily pravidelně kontrolovány ve lhůtách stanovených technologickými předpisy, nejméně však jednou za 6 měsíců, pokud je vyloučena možnost zamrznutí, slepení polymerace nebo ucpání ventilu pracovním médiem.

2.3. Pružiny pojistného ventilu musí být chráněny před nepřípustným zahřátím (ochlazením) a přímým vystavením pracovnímu prostředí, pokud má škodlivý vliv na materiál pružiny. Při úplném otevření ventilu musí být vyloučena možnost vzájemného kontaktu závitů pružin.

2.4. Hmotnost břemene a délka páky pojistného ventilu páka-závaží by měla být zvolena tak, aby břemeno bylo na konci páky. Poměr ramen páky by neměl překročit 10:1. Při použití závěsného závaží musí být jeho spojení trvalé. Hmotnost břemene nesmí přesáhnout 60 kg a musí být vyznačena (vyražena nebo odlita) na povrchu břemene.

2.5. V tělese pojistného ventilu a ve vstupním a výstupním potrubí musí být možné odvádět kondenzát z míst, kde se hromadí.

3. Požadavky na pojistné ventily,

ovládané pomocnými zařízeními

3.1. Pojistné ventily a jejich pomocná zařízení musí být navržena tak, aby v případě poruchy některého ovládacího nebo regulačního prvku, nebo přerušení dodávky elektrické energie byla zachována funkce ochrany nádoby před přetlakem redundancí nebo jinými opatřeními. Konstrukce ventilů musí splňovat požadavky odstavců. 2.3 a 2.5.

3.2. Pojistný ventil musí být navržen tak, aby jej bylo možné ovládat ručně nebo dálkově.

3.3. Elektricky ovládané pojistné ventily musí být vybaveny dvěma na sobě nezávislými zdroji energie. V elektrických obvodech, kde ztráta pomocného napájení způsobí impuls k otevření ventilu, je povoleno jediné napájení.

3.4. Konstrukce pojistného ventilu musí vyloučit možnost nepřijatelných otřesů při otevírání a zavírání.

3.5. Pokud je ovládacím prvkem pulzní ventil, pak musí být jmenovitý průměr tohoto ventilu minimálně 15 mm. Vnitřní průměr impulsního vedení (vstup a výstup) musí být minimálně 20 mm a ne menší než průměr výstupní armatury impulsního ventilu. Impulzní a regulační potrubí musí zajistit spolehlivý odvod kondenzátu. Na těchto vedeních je zakázáno instalovat uzavírací zařízení. Je přípustné instalovat spínací zařízení, pokud impulsní vedení zůstane otevřené v jakékoli poloze tohoto zařízení.

3.6. Pracovní prostředí používané k ovládání pojistných ventilů nesmí být vystaveno mrazu, koksování, polymeraci a mít korozivní účinek na kov.

3.7. Konstrukce ventilu musí zajistit jeho uzavření při tlaku minimálně 95 %.

3.8. Při použití externího napájecího zdroje pro pomocná zařízení musí být pojistný ventil vybaven minimálně dvěma nezávisle pracujícími ovládacími obvody, které musí být navrženy tak, aby při poruše jednoho z ovládacích obvodů druhý obvod zajišťoval spolehlivou činnost pojistného ventilu.

4. Požadavky na vstupní a výstupní potrubí

pojistné ventily

4.1. Pojistné ventily musí být instalovány na odbočkách nebo spojovacích potrubích. Při instalaci několika pojistných ventilů na jednu odbočku (potrubí) musí být plocha průřezu odbočky (potrubí) alespoň 1,25 z celkové plochy průřezu ventilů na ní instalovaných. Při stanovení průřezu připojovacích potrubí o délce větší než 1000 mm je nutné vzít v úvahu i hodnotu jejich odporu.

4.2. V potrubí pojistného ventilu musí být zajištěna nezbytná kompenzace teplotní roztažnosti. Upevnění tělesa a potrubí pojistných ventilů musí být navrženo s ohledem na statické zatížení a dynamické síly, které vznikají při aktivaci pojistného ventilu.

4.3. Přívodní potrubí musí být po celé délce spádováno směrem k nádobě. V přívodních potrubích by se při aktivaci pojistného ventilu mělo zabránit náhlým změnám teploty stěn (tepelným šokům).

4.4. Vnitřní průměr přívodního potrubí nesmí být menší než maximální vnitřní průměr přívodního potrubí pojistného ventilu, který určuje průchodnost ventilu.

4.5. Vnitřní průměr přívodního potrubí by měl být vypočten na základě maximální kapacity pojistného ventilu. Pokles tlaku v přívodním potrubí nesmí překročit 3 % pojistného ventilu.

4.6. Vnitřní průměr výstupní trubky nesmí být menší než největší vnitřní průměr výstupní trubky pojistného ventilu.

4.7. Vnitřní průměr výstupního potrubí musí být navržen tak, aby při průtoku rovném maximální kapacitě pojistného ventilu nepřekročil protitlak v jeho výstupním potrubí maximální protitlak.

Výpočet šířky pásma

Kapacita pojistného ventilu v kg/h by se měla vypočítat pomocí vzorců:

pro vodní páru – pro tlak v MPa,

— pro tlak v kgf/cm;

pro plyn – pro tlak v MPa,

— pro tlak v kgf/cm;

pro kapaliny – pro tlak v MPa,

— pro tlak v kgf/cm,

kde je maximální přetlak před pojistným ventilem, MPa (kgf/cm);

-maximální přetlak za pojistným ventilem, MPa (kgf/cm);

— měrný objem páry před ventilem při parametrech a , m/kg;

— hustota skutečného plynu před ventilem s parametry a , kg/m, je určena z tabulek nebo diagramů stavu skutečného plynu nebo vypočtena pomocí vzorce

— pro tlak v MPa (v J/kg, deg).

— pro tlak v kgf/cm (v kg m / kg deg);

— plynová konstanta; vybráno z referenční přílohy 5;

— koeficient stlačitelnosti skutečného plynu je zvolen podle referenčního dodatku 7; pro ideální plyn =1;

— teplota média před ventilem při tlaku, °C;

— plocha průřezu ventilu rovna nejmenší ploše průřezu v průtokové části, mm;

— průtokový koeficient odpovídající ploše pro plynná média;

— průtokový koeficient odpovídající ploše pro kapalná média;

— hustota kapaliny před ventilem při parametrech a , kg/m;

– koeficient zohledňující fyzikálně-chemické vlastnosti vodní páry při provozních parametrech před bezpečnostním zařízením se volí podle odkazu Příloha 2 pro sytou páru a podle odkazu Příloha 3 pro přehřátou páru nebo se vypočítá pomocí vzorce

— pro tlak v kgf/cm;

— koeficient, který bere v úvahu tlakový poměr před a za pojistným ventilem, je zvolen podle referenčního dodatku 4 v závislosti na a ; koeficient = 1 at ,

— pro tlak v kgf/cm,

— kritický tlakový poměr se zvolí podle referenčního dodatku 5 nebo se vypočte pomocí vzorce

– koeficient zohledňující fyzikálně-chemické vlastnosti plynů při provozních parametrech se volí podle referenčních příloh 5 a 6 nebo se vypočítává pomocí vzorců:

pro tlak v MPa popř

pro tlak v kgf/cm.

Průtokové koeficienty pojistných ventilů pro plynná média ( ) nebo ( ) kapalná média musí být uvedeny v datovém listu pojistného ventilu.

Hodnoty koeficientu pro nasycenou vodní páru při k=1,135

Uzavírací zařízení slouží k zajištění zablokování průtoku média v havarijních situacích při připojování nových hlavních větví. Při servisu zařízení. Tvoří přibližně 80 % všech potrubních armatur. Požadavky aplikované na armatury závisí na typu přenášeného média: plyn nebo kapalina. Používá se při vytváření systémů zásobování vodou a teplem, dále pro přepravu ropných produktů, hořlavých plynů a údržbu kanalizací.

Základní požadavky na uzavírací armatury

Uzavírací ventily jsou široce používány ve veřejných službách, průmyslových a stavebních oblastech a musí splňovat určité požadavky:

• Udržení třídy těsnosti minimálně 2500 cyklů.
• Doba provozu je minimálně 50 let.
• Realizace pohonu mechanismu maximálně 250 N/m maximální možnou silou.
• Přítomnost těsnosti spojovacích potrubí a pohonů.
• Připojovací rozměry odpovídající průměru.
• Spolehlivost teplotního rozsahu v rozsahu -10 – +80°C. Při umístění pod zemí: -40 – +60°С.
• Přítomnost grafických symbolů označujících hraniční polohy a směr pohybu.

Požadavky na uzavírací ventily zahrnují následující indikátory:

• Hospodárný. Dosažení minimálního hydraulického odporu vede k výrazným úsporám energie.
• Třída těsnosti uzavíracích ventilů je stanovena v souladu s požadavky GOST 54808-2011. Existují 4 třídy v závislosti na stupni drážek – A, B, C, D. Třída A je nejvíce vzduchotěsná.
• Spolehlivost provedení. Mechanismus je konstruován tak, aby vydržel provozní tlak do 2.5 MPa, ve specifických případech do 4 MPa.

V případě provozního použití pro chemicky agresivní látky a požárně nebezpečná prostředí jsou kladeny další požadavky.

Označení a GOST

Zařízení jsou vyráběna v souladu s požadavky GOST a podléhají povinnému značení. Uzavírací ventily jsou kontrolovány, aby bylo zajištěno včasné odhalení případných výrobních vad.

• Podle principu jednání.
• Podle materiálu provedení.
• Podle velikosti.
• Podle způsobu výroby.

Stávající značení umožňuje správně vybrat zařízení, vybrat potřebné prvky pro běžné opravy a případnou modernizaci potrubí.

Jmenovitý průměr uzavíracích ventilů je označen písmeny:

• DN – podmíněná vnitřní velikost.
• PN – jmenovitý tlak.

GOST 5762-2002 působí na území Ruska. Označení použitá na výrobku odrážejí následující vlastnosti, které musí splňovat požadavky GOST:

• Jméno, výrobce.
• Velikostní charakteristiky (jmenovitý průměr, jmenovitý tlak).
• Šipka označující směr proudění.
• Materiál, ze kterého je tělo vyrobeno.
• Materiál těsnění.

V souladu s požadavky GOST označuje barevné označení:

• Modrá – legovaná ocel.
• Černá – litina.
• Šedá – uhlíková ocel.

Označení je aplikováno formou otisku na těle výrobku, na přední straně jsou údaje o vlastnostech a na zadní stěně – informace o výrobci. Pomocí něj můžete určit účel uzavíracích ventilů.
Požadavky na tepelnou síť

Uzavírací ventily na topných sítích jsou instalovány v souladu s následujícími požadavky:

• Bez ohledu na průměr vedení a typ chladicí kapaliny na všech vývodech topných sítí.
• Na potrubí vodních tepelných a parních sítí o průměru 100 mm.
• V potrubním systému vodovodních sítí o průměru nejméně 100 mm a vzdálenost od uzavíracích ventilů není větší než 1000 m.

Materiály používané k výrobě konkrétních zařízení jsou regulovány regulačními požadavky:

• Ocelové prvky jsou použity na topné síti a místech jejího vstupu do ÚT a výstupních bodů ze zdroje tepla.
• Mosaz a bronz jsou schváleny pro použití při provozních teplotách do 200°C.
• Litinové tvarovky se neinstalují v oblastech, kde okolní teplota klesá pod -10°C.

Požadavky na plynovodní sítě

Prostředí plynu proudící potrubím může mít agresivní vlastnosti, které ohrožují integritu systému. Na hlavních plynovodech dosahuje tlak 100 kgf/cm2. Teplota může stoupnout až na 120 0 C. Použitá směs plynů může obsahovat korozivní látky jako oxid uhličitý, methanol, sirovodík.

• Hydraulický odpor je minimální.
• Pro zajištění bezpečných podmínek v případě oprav je odpojena hermeticky uzavřená část systému.
• Přípojky uzavíracích ventilů jsou zcela utěsněny.
• Možnost bezpečného ovládání pomocí ručního ovládání.
• Nerušený průchod čistících koulí.
• Požární odolnost a odolnost proti výbuchu.

Uzavírací ventily, které jsou na trhu, jsou prezentovány v marketingových katalozích. V hlavních potrubích se používá k blokování toků média. Používá se především ve formě ventilů, ventilů, kohoutů, šoupátek. Instaluje se na síťový výstup. Slouží k rozdělení dálnice na úseky. S jeho pomocí se uvolňují vzduchové polštáře a odtéká voda. Spotřebitel doma používá uzamykací mechanismy při instalaci jednotlivých topných systémů, zásobování vodou a připojování sanitárních a domácích spotřebičů.

Pokud požadujete spojkový uzavírací ventil, přejděte do příslušné sekce našich webových stránek.