Pokládání kabelů do zákopů | Kontrola elektroinstalací před uvedením do provozu | Archiv | Knihy

Před instalací se všechny kabely na bubnech kontrolují, zda údaje v certifikátu odpovídají údajům uvedeným na bocích bubnu. Během kontroly se kontroluje značka, průřez a napětí kabelu. Kontroluje se přítomnost utěsněných ochranných krytek na koncích kabelu, absence poškození prvních závitů vinutí kabelu, jutový potah a promáčkliny na pancéřování. Pokud se na prvním vinutí vinutí kabelu zjistí jakékoli poškození, buben s kabelem se nesmí instalovat. Po odstranění poškozeného konce a zkoušení zbývajícího kabelu zvýšeným napětím se kabel může instalovat. Zkušební protokol se vyhotoví podle formuláře Příloha 11. Kabel do 1 000 V se zkouší megaohmmetrem s napětím 2 500 V (obr. 29).

Při pokládce zkontrolujte značky kabelů, zda odpovídají projektu. Kabely musí být uloženy v hloubce nejméně 0,7 m od plánovací značky. Pokládka v hloubce 0,5 m, za předpokladu, že jsou kabely chráněny před mechanickým poškozením, je povolena pouze na úsecích dlouhých 5 m při vstupu kabelů do budov a také na křižovatkách s podzemními stavbami. Pokud je kabel položen paralelně s jinými kabely, musí být světlá vzdálenost mezi nimi alespoň:
100 mm mezi silovými kabely s napětím do 10 kV včetně;
500 mm mezi kabely provozovanými různými organizacemi, jakož i mezi silovými kabely a komunikačními kabely;
250 mm mezi kabely s napětím nad 10 kV, jakož i mezi nimi a ostatními kabely bez ohledu na jejich napětí.
Pokládání kabelů nad a pod topnými sítěmi a potrubími není povoleno. Při pokládání kabelů rovnoběžně s těmito konstrukcemi musí být vzdálenost od nich alespoň 0,5 m od běžných potrubí; 1 m od ropovodů a plynovodů; 2 m od topných sítí. Při křížení kabelů s potrubím (včetně plynovodů) musí být vzdálenost mezi kabely a potrubím alespoň 0,5 m.

Obr. 29. Zkouška izolace kabelových jader.
1 — megaohmmetr; 2 — flexibilní vysokonapěťový vodič; 3 — kabel.
Je přípustné zmenšit tuto vzdálenost na 0,25 m za předpokladu, že je kabel položen „v potrubí“.
Pokládání kabelů v půdě obsahující organické látky, popel, strusku, vápno není povoleno. Pokud není možné taková místa obejít, pokládají se kabely po celé své délce v těchto oblastech do ocelových nebo litinových trubek, jejichž vnitřní průměr není menší než 1,5krát větší než vnější průměr kabelu. Trubky jsou zvenku i zevnitř potaženy bitumenovým lakem. Vnitřní povrch trubek je očištěn od otřepů a ostrých hran.
Kabel ve výkopu by měl volně ležet ve tvaru „hada“ s vůlí až 3 %, pevně přiléhat ke dnu výkopu a neměl by mít ostré ohyby při změně směru výkopu.
Konce kabelů v místech připojení se překrývají nejméně o 2 m (obr. 30). Za tímto účelem se před odvinutím z bubnu na kabelu vytvoří značka nanesením bandáže ze tří až pěti závitů drátu ve vzdálenosti 2 m od jeho konce.
Počet spojovacích spojů na 1 km nově vybudovaného kabelového vedení je pro kabely s napětím 1-35 kV akceptován jako maximálně šest; větší počet spojů (až osm) je povolen pouze po dohodě s dodavatelem energie.
Pokud se připojení stavební délky kabelu provádí na šikmém úseku trasy, musí být dno výkopu (jámy) v tomto místě vodorovné.
Po položení kabelů do výkopu se trasa zkontroluje za účasti zástupců instalačních a provozních organizací s vypracováním zprávy o kontrole kabelového kanálu ve specifické formě. Během kontroly musí zástupci osobně projít celou trasu a pečlivě zkontrolovat vnější stav všech velikostí přístupu a průsečíků kabelů s podzemními stavbami; místa pokládky kabelů ve vodních plochách (řeky, potoky, bažiny atd.). Po kontrole pokládky kabelů zástupci povolí ruční posyp kabelů měkkou zeminou o tloušťce nejméně 100 mm. Posyp kabelu měkkou zeminou se provádí ihned po pokládce. Současně s posypem kabelu se pokládají cihly nebo betonové desky, které jej chrání před mechanickým poškozením. Pro ochranu se používají pouze červené cihly. Použití vápenopískových cihel není povoleno.

Obr. 30. Rezerva konců kabelů na spoji stavebních délek.
Před konečným zasypáním výkopu se kabelové trasy na terénu vyznačí identifikačními značkami (hroty). Správná instalace hrotů se kontroluje inspekcí. Hroty se instalují: a) v místech zatáčení tras; b) v místech spojovacích objímek; c) na obou stranách křižovatky potrubí, kabelů, komunikací atd.; d) na vstupech do konstrukcí; d) na rovných úsecích každých 100 m v souladu s projektovými pokyny. Hroty se instalují vedle výkopu.
Příklady identifikačních značek jsou uvedeny na obr. 31.

Obr. 31. Příklady identifikačních značek pro kabelové konstrukce.
1 — výkop. 2 — dva rovnoběžné výkopy (vzdálenost mezi výkopy je uvedena v závorkách); 3 — kabelová spojka; 4 — šikmé otočení výkopu; 5 — průsečík dvou výkopů; 6 — průsečík výkopu s inženýrským vedením (potrubím); 7 — průsečík výkopů s elektrifikovanou železnicí (neelektrifikované železnice jsou zobrazeny bez šipky); 8 — průsečík výkopu s vozovkou.